Jdi na obsah Jdi na menu
 


Až nastane čas

27. 10. 2009

Až smrt zavře má víčka,
až políbí mě na mé rty,
chci aby to byl polibek tvůj,
co odvede mě do té tmy.

Chci aby polibek tvůj
před propastí temnou,
řekl mi: tady teď stůj,
další krok učiním s tebou.

Do prázdna společný krok,
za ruce ve dvou
padáme do jámy hlubší jak hrob,
nebojím smrti se s tebou.

Až obejme smrt mé horké tělo,
až naposled ucítím tlak,
chci, aby právě tvé srdce chtělo,
ať tělo mé necítí chlad.

Chci aby tvé srdce řeklo: běž,
teď je ten čas příjmout,
že smrt je ta pravda a život je lež,
smrt až nám dovolí splynout.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

odpověď...

(Eru Alonnar, 8. 11. 2009 15:25)

Budu rád tvým průvodcem v tom neznámém světě, budu i tvým ochráncem, když někdo tu štve tě. Můžu být i poradcem, něco už jsem zažil. Nebo taky porotce, až žádat budeš o azyl. Pak zbývá jen soudce a kat. To však po mě nechtěj, umím sice hodně dát, ale vzít život je víc než nefér. Raději rozlučme se polibkem než skokem do černého hrobu. Kdo nám tady zaručí se sejdem se pak znovu. Ďábel- ten už dávno není to co kdysi býval a Bůh - ten lásku neocení pro něj jsem pouze špína. Ale věřím že jednou sejdem se mezi tisícem paralelních světů. Tam nebude pak nic bránit vykvést našemu květu. Nyní nyní nazývat mě můžeš zlodějem. Já tvé srdceukradl jsem. Vrátit ho to se mi nechce. Já ponechám si jej do konce bytí, život je dlouhý tak pojďme jej žíti